Hudební pohádka o flétničkách

Vztah k hudbě se vytváří již od nejútlejšího dětství. Zkušenosti pedagogů i výsledky mnohých výzkumů však ukazují, že hudební výchova v rodinách je velmi zanedbávána. Učitelé základních škol si často stěžují, že do prvních tříd přicházejí děti hudebně nerozvinuté. Ve většině rodin se málo zpívá a muzicíruje, kontakt s hudbou se omezuje na pasivní poslech nejčastěji populární hudby v podobě zvukové kulisy. Nedostatek živého kontaktu s hudbou se dětem snaží nahradit mateřské školy, které v dnešní době mohou „klasickou“ hudební výchovu oživovat realizací vlastních projektů, organizací hudebních kroužků, využíváním různých uměleckých programů apod.

Někteří rodiče se pokouší nahradit svým dětem nedostatek aktivního prožívání hudby koupí hudebních CD s dětskými umělými písněmi, které jsou mezi dětmi populární a při kterých si mohou i samy zpívat. Do této žánrové oblasti patří i nový knižní titul s vloženým audio CD – O čtyřech flétničkách aneb Jak Soprinka našla ztracenou písničku. Kniha vyšla v závěru minulého roku a jejími autory jsou Hana Šťastná a Václav Bratrych. Tato hudební pohádka vypráví o rodině Flétničkových, v níž všichni rádi zpívají a hrají – děti Soprinka a Tenůrek i jejich rodiče Altinka a Basík. Celou pohádku, jejíž děj vhodně dotváří výrazné ilustrace Jitky Petrové, je možné vyslechnout také v její zvukové podobě z přiloženého CD. Role vypravěče se skvěle zhostil Jiří Lábus, z dalších interpretů je třeba připomenout Alici Nellis, která ztvárnila roli Altinky, cembalistku Editu Keglerovou či Lenku Pospíšilovou, jež se ujala hry na xylofony. Dalšími interprety byli členové kvarteta zobcových fléten Windways a Vít Sázavský, dětské role představovali Jiří Pavlíček a Markéta Sázavská. Textová a hudební složka je na nahrávce vhodně propojena, hudba vyprávění příběhu nenásilně dokresluje, mluvené slovo se střídá s písněmi. Notový záznam dvou z celkového počtu devíti písniček je uveden na konci knihy. Hudbu, text a aranže písní napsal Václav Bratrych, jemuž se podařilo vytvořit jednoduché avšak nápadité melodie, které si děti mohou samy zazpívat i zahrát.

Celá hudební pohádka ve své knižní i zvukové podobě působí esteticky vyváženým a uceleným dojmem a splňuje požadavky, jaké jsou na tento žánr kladeny. Příběh děti oslovuje a rozvíjí jejich fantazii, hudební složka je vybízí k vlastnímu hudebnímu projevu (písně mohou zpívat, hrát, doprovázet hrou na tělo) a jednoduchá instrumentace jim umožňuje vnímat jednotlivé nástroje a hlasy. Děti poznají nejen celou rodinu zobcových fléten a uvědomí si rozdíly mezi jednotlivými nástroji, ale seznámí se i s některými moderními technikami hry na tento nástroj (glissando, volná hra prstů, různé formy tvoření zvuku). Publikace nabízí rodičům, učitelkám mateřských či základních škol ale hlavně dětem samotným více možností pro společný umělecký prožitek – předčítání a prohlížení ilustrací, poslech uměleckého přednesu a vtipných hudebních aranží z nahrávky, hru nebo zpěv písní s doprovodem podle uvedených akordických značek.

Hudební pohádku nabízí její tvůrci také jako živé divadelní představení mateřským a základním školám. O tom, že tyto pořady nepředstavují jedinou další činnost autorské dvojice Šťastná – Bratrych, svědčí jejich internetové stránky. Jako profesionální hráči na zobcové flétny a učitelé se kromě klasické nástrojové výuky snaží ve všech svých aktivitách i o rozvoj dětského poznání a představivosti přirozenou, hravou formou.

Hudební pohádka o rodině Flétničkových děti vybízí k poslechu i přemýšlení, ke hře s tóny i zvukovými barvami. Mohla by posloužit jako inspirace pro učitele dětí předškolního a raného mladšího školního věku, rodiče by při její četbě a poslechu mohli se svými dětmi strávit příjemné hudební chvilky.

ŠŤASTNÁ, H.; BRATRYCH, V. O čtyřech flétničkách aneb Jak Soprinka našla ztracenou písničku. Praha : VáHa, 2010. 29 s. + 1 CD. ISBN 978-80-904733-0-0.

Kateřina Hurníková