Videotéka H. Purcella III. – duchovní hudba
Další část videotéky H. Purcella věnujeme duchovní hudbě.
Archiv pro měsíc: Květen 2019
Videotéka H. Purcella II. – světská vokální hudba
V další videotéce H. Purcella zazní vokální světská hudba. Ta se v Zimmermanovu katalogu mistrových skladeb nachází pod kapitolami catches, kantáty (a vítací skladby) a písně. Poslechnout si můžete ukázku rozverného stylu catches (pijáckých písní) „The Nut-brown Lass“, baladového madsongu „Bess of Bedlam“, jednu část „Hail, bright Cecilia!“ z ódy sv. Cecilii a „Hudbu pro pohřeb Královny Marie“.
Hudební forma Catches (pijáckých písní) navazuje na florentskou cacciu a jde o formu kánonu. A žádný z anglických hudebních skladatelů nepovažoval za nedůstojné, aby v této formě něco přinesl. Nemálo Purcellových catches se zabývá přednostmi a nectnostmi žen a zbytek slaví události nebo osobnosti veřejného života. Vybraná catches se jmenuje „The Nut-brown Lass – Deller Consort“, Z 240, (1685)
Videotéka H. Purcella I. – opera Dido a Aeneas
První videotéku H. Purcella věnujeme jeho jediné opeře Dido a Aeneas (Z 626, r. 1688).
Ve Westminsteru jsem se narodil i zemřel a nikdy ho, až na cesty do Londýna, neopustil. – rozhovor s Henry Purcellem (Orfeem Britannikem), hostem měsíce květen.
Henry Purcell (1659 – 21. listopadu 1695) byl nejvýznamnější anglický hudební skladatel období baroka. Historicky je považován za jednoho z největších skladatelů Albionu. Purcell zahrnoval do své hudby soudobé italské a francouzské stylistické prvky a pomohl tak ke vzniku zvláštního, arteficielního britského stylu hudby (občas pro svoji umělost kritizovaného), jehož rysy lze nalézt i mnohem později v tvorbě moderních anglických skladatelů, především u jejich nejvýraznějšího neoklasicistního reprezentanta Benjamina Brittena. (Citace Wikipedia)