MODERNÍ ZOBCOVÁ FLÉTNA VYCHÁZÍ Z HUDBY SHAKUHACHI – rozhovor s Julii Branou, hostem měsíce listopadu.

Posted Posted in Novinky

Julie Braná vystudovala obor příčná flétna na plzeňské konzervatoři. Zobcovou flétnu studovala u prof. P. Holtslaga na Hochschule für Musik v Hamburku. Studium ukončila v roce 2004 certifikátem s vyznamenáním v mistrovské třídě („Konzertexamen”). Věnuje se též hře na barokní a klasicistní příčnou flétnu, kterou studovala na Hochschule für Musik v Brémách u prof. M. Roota. Od roku 2003 je profesorkou hlavního oboru Zobcová flétna na Konzervatoři v Plzni, dále vyučuje na Konzervatoři v Praze jako hlavní obor Zobcovou flétnu a Barokní příčnou flétnu a vystupuje se souborem Ensemble Accento,  Collegium 1704,Collegium Marianum, Musica Florea ad. ČÍST DÁLE

ZOBCOVÁ FLÉTNA JE PRO MĚ VYNIKAJÍCÍ PARTNER – rozhovor s Janem Krejčou, hostem měsíce října.

Posted Posted in Novinky

Jan Krejča, hráč na loutnu, theorbu a barokní kytaru, studoval nejprve hru na renesanční loutnu pod vedením Rudolfa Měřinského a poté svůj zájem, již jako samouk, rozšířil o theorbu a barokní kytaru. Zúčastnil se četných interpretačních kurzů pod vedením E. Mascardi, H. Smithe, L. Sayce, J. Lindberga a dalších. Zejména jako vyhledávaný hráč bassa continua spolupracuje s mnoha domácími a zahraničními soubory (Collegium Marianum, Collegium 1704, Ensemble Tourbillon, Capella Regia, Societas incognitorum, Verba Chordis, Musica Flora, Harmonologia aj.), ale vystupuje též sólově a věnuje se i pedagogické činnosti.  Opakovaně koncertuje na festivalech, jako je Pražské jaro, Pražský podzim, Concentus Moraviae, Svatováclavský hudební festival, Haydnova Lukavice, Letní slavnosti staré hudby apod. Podílel se na četných nahrávkách pro ČT, ČR, Arta records, Supraphon, Rosa aj. Nahrál sólové album Intavolatura di Tiorba pro firmu Arta records.

Kdy jste se poprvé setkal s hudbou a hudebním nástrojem?
Myslím, že prvním impulzem byl můj otec, který se v mládí jako samouk věnoval skladbě a měl velkou sbírku gramodesek komorní i symfonické hudby, kterou rád poslouchal s příslušnou partiturou v ruce. Sám jsem hudební nadání neprojevoval, mým hlavním koníčkem bylo kreslení, ale pamatuji si, že jsem opakovaně po rodičích chtěl, aby mi nějaké hudební vzdělání zprosřetkovali. Jelikož jsem ale byl dítě poměrně nezkrotné, rodiče se hloubku mého zájmu rozhodli otestovat: koupili mi foukací harmoniku, táta si “pro sebe” pořídil levný klavír a čekali, jestli to ve mě něco neprobudí. Jejich očekávání se nenaplnilo a tak usoudili, že nemá smysl přihlašovat mě na hudební školu. Až v pubertě jsem se zakoukal do jedné slečny a kvůli ní se začal učit u vedoucího našeho vodácko-turistického oddílu na kytaru trampské písně. Slečnu jsem nakonec nezískal, zato mě velmi zaujala kytara. Přemluvil jsem rodiče, aby mi zařídili soukromé hodiny u učitele z místní ZUŠ, Františka Běhounka. Jeho hodiny mě zcela uchvátily, nic mě do té doby tolik nebavilo. Hrál jsem klidně osm hodin denně. “Pan učitel”, jak jsme ho navzdory tehdy obecným zvyklostem všichni oslovovali, je velkým hudebním nadšencem, takovým lokálním písmákem. Pořádá koncerty, přednášky, vyrábí hudební nástroje, šije kostýmy, skládá hudbu a má vlastní ansámbl Ludus Musicus, ve kterém se potkávají jeho žáci, bývalí žáci, jejich rodiče, kamarádi a profesionální hudebníci. Do tohoto uskupení mě záhy pozval a já se tam poprvé setkal s historickou hudbou, která mě okamžitě velmi oslovila. ČÍST DÁLE

JAKO NEJDŘÍVE MLUVÍME A PAK SE UČÍME PÍSMENKA, TAK BYCHOM MĚLI NEJDŘÍVE ZPÍVAT A HRÁT, A PAK SE UČIT NOTY – rozhovor s Lenkou Pospíšilovou, hostem měsíce září.

Posted Posted in Novinky

Lenka Pospíšilová – hudební pedagožka, skladatelka, improvizátorka a předsedkyně České Orffovy společnosti. Od roku 1992 učí na ZŠ s rozšířenou hudební výchovou v Letňanech, kde založila dětský orchestr Hrajeto a rodičovský sbor Ajeto. Vede kurzy dalšího vzdělávání nejen v ČR, ale i v dalších evropských zemích, Americe, Austrálii a Asii. Spolupracuje na rodinných koncertech se symfonickým orchestrem FOK a přes třicet let vede letní hudebně – dramatické dílny pro rodiny. Vydala několik publikací dětských písniček a her z jiných kontinentů a také svých autorských písniček pro děti. Spolupracovala při natáčení prvního dílu Flétničkových „Jak Soprinka našla ztracenou písničku“. ČÍST DÁLE

UČILI JSME SE PĚKNĚ OD ZAČÁTKU SPOJOVAT DVA TÓNY – rozhovor s Editou Keglerovou, hostem měsíce července.

Posted Posted in Novinky

Edita Keglerová, cembalistka a pedagog, absolvovala Konzervatoř Plzeň a HAMU v Praze, kde studovala hru na cembalo u prof. Giedré Lukšaité-Mrázkové. Ve studiích pokračovala v mistrovské třídě u prof. Jacquse Ogga na Královské Konzervatoři v Den Haagu. V roce 2002 obdržela stipendium na Královskou Akademii hudby v Londýně na roční stáž (prof. Laurence Cummins, prof Terence Charleston a prof. Carole Cerasi). V září 2007 ukončila doktorandské studium na Akademii múzických umění v oboru „Interpretace a teorie interpretace“. Jako téma si vybrala cembalové dílo J. A. Bendy. Pedagogicky působila na Hudební fakultě JAMU Brno a nyní vyučuje na Gymnáziu Jana Nerudy s hudebním zaměřením v Praze. Od roku 2013 vyučuje hlavní obor cembalo na Pražské konzervatoři. (Citace Wikipedia) ČÍST DÁLE

V. ŽILKA, F. MALOTÍN A J. STIVÍN BYLI MOJI ZÁSADNÍ UČITELÉ – rozhovor s Hanou Šťastnou, hostem měsíce června.

Posted Posted in Novinky

Hana Šťastná, je hráčka na zobcovou flétnu, učitelka ZUŠ v Praze, lektorka a autorka -metodik. Jako zobcová flétnistka spolupracovala s Václavem Žilkou, Jiřím Stivínem a soubory Capella Renesex,  Musica Antiqua Praha, Pražští madrigalisté, Vycpálkovci apod.. Nahrávala ve Fysiu a podílela se na nahrávkách kytaristy Michala Hromka. S Václavem Bratrychem založila kvartet zobcových fléten Windways a spoluvytvořila knihu a divadýlko „Flétničkovi – Jak Soprinka našla ztracenou písničku“. Je spoluautorkou publikace “Flautoškolka” (Škola hry na 5-ti dírkovou zobcovou flétnu, vyd. Bärenreiter Praha, 2018). Zajímá se o alternativní pedagogiku (Waldorfský seminář Praha) a jako lektor vzdělávacích seminářů pro učitele MŠ a ZUŠ působí po celé ČR. ČÍST DÁLE

VE WESTMINSTERU JSEM SE NARODIL I ZEMŘEL A NIKDY HO, AŽ NA CESTY DO LONDÝNA, NEOPUSTIL – rozhovor s Henry Purcellem (Orfeem Britannikem), hostem měsíce května.

Posted Posted in Novinky

Henry Purcell (1659 – 21. listopadu 1695) byl nejvýznamnější anglický hudební skladatel období baroka. Historicky je považován za jednoho z největších skladatelů Albionu. Purcell zahrnoval do své hudby soudobé italské a francouzské stylistické prvky a pomohl tak ke vzniku zvláštního, arteficielního britského stylu hudby (občas pro svoji umělost kritizovaného), jehož rysy lze nalézt i mnohem později v tvorbě moderních anglických skladatelů, především u jejich nejvýraznějšího neoklasicistního reprezentanta Benjamina Brittena. (Citace Wikipedia) ČÍST DÁLE

ONI JSOU NEJLEPŠÍ VĚCI, CO JEN TAK NAPADNOU – rozhovor s Jaroslavem Krčkem, hostem měsíce dubna.

Posted Posted in Novinky

Jaroslav Krček, hudební skladatel a dirigent. Nelze ho jen tak jednoduše zařadit do některé z připravených přihrádek podle jeho stylové orientace, opatřit ho nálepkou „tradicionalista“ či „experimentátor“, nebo jej klasifikovat jako autora dramatického, či symfonika, nebo skladatele převážně vokálního. Jaroslav Krček se dotýká všech těchto oblastí, o nichž jsme se zmínili, a přidává k nim ještě další a další. Je dnes osobností zcela vyhraněnou, u níž se stýkají a prolínají sféry u jiných autorů těžko slučitelné. (Citace z webu J. Krčka) ČÍST DÁLE

FLÉTNA JE JEDNÍM ZE ZPŮSOBŮ VYJÁDŘENÍ – rozhovor s Jakubem Kydlíčkem, hostem měsíce března.

Posted Posted in Novinky

Jakub Kydlíček je hráčem na zobcové flétny, dirigentem a pedagogem, specializujícím se především na hudbu starších stylových epoch. Patří k vyhledávaným interpretům a jako pedagog působí na Pražské konzervatoři, kde vede třídu zobcové flétny a je dirigentem Barokního orchestru Pražské konzervatoře. Od roku 2018 vyučuje zobcovou flétnu na Masarykově univerzitě v Brně. ČÍST DÁLE