Jan van Hoecke, Barsanti – zdobení ČÍST DÁLE

Pure joy of music and dancing – a really funny and typical music video from Uganda. ČÍST DÁLE

The premiere of “Tell me what happiness is”, performed by the Flanders Recorder Quartet, who played me all around the world. ČÍST DÁLE

Claudio Monteverdi (1567-1643). Vespro della Beata Vergine (1610) .
Jedna ze skladeb, které se mi nikdy neoposlouchali, a které mě při poslechu naprosto odzbrojí s pocitem, že jsme v božích rukou my i naše slova – řečeno biblicky, jsou Mariánské nešpory od Claudia Monteverdiho. Je to dílo, které obsahuje to, co bylo rozhodující pro hudební vývoj následujících staletí. Baroko bylo revolucí emocí a slova, ale na rozdíl od jiných slohů se nezřeklo předchozího umění a řemesla. Starý kontrapunktický a polyfonický styl přežíval nadále, ale snoubil se s novějšími prostředky v krásné celky. Jak výstižný je Aristotelův princip jednota v rozmanitosti pro toto období. Přesto si myslím, že Monteverdiho Mariánské nešpory zahrnují něco, co již v dalších skladbách nenajdeme. Podobně jako nádherná mozaiková výzdoba chrámu sv. Marka v Benátkách neměla v následující době takřka žádného pokračování. Navíc v tomto obřím chrámu tuto skladbu zpívala a hrála opravdu malá „parta“, ve které někteří z nich dokonce střídali hudební nástroj se zpěvem. Tomu se z internetových nahrávek přibližuje právě tato. Žádný sbor, orchestr. Vše je obsazeno sólově a ansámblově. ČÍST DÁLE

Malá ukázka, jak to funguje v převozném barokním divadle Florea Theatrum (HODNĚ Live Recording) – L.V.Beethoven – Prometheovi lidé aneb Stvoření Prométheovo. ČÍST DÁLE

Toto je bonusová ukázka spíše toho, jak jsme byli neskutečně mladí! Magdalena Kožená/ Musica Florea – Laudamus Te, Brno 1997!!! ČÍST DÁLE

První je věnovaný Johnu Cageovi a jeho skladbě Living Room Music, Cage celý proces situací přesně zapsal do partitury, nicměně celek působí jako sešlost performerů, pochopitelně o improvizaci není nouze. Myslím, že tato skladba přesně vystihuje různé “hravé” kompozice pro zobcové flétny. Cage ji ovšem napsal v roce 1940. ČÍST DÁLE

Dance je doslova “ohmatáním” různých zvukových možností částí zobcové flétny, kdy jsem přikládal různé kontaktní mikrofony přímo na tělo flétny a hledal…..zesilováním mikro-zvuků jsem se účastnil ohromného dobrodružství, podobně jako když hledíte do kapky tekutiny pomocí mikroskopu. Protipólem je tady rádio………je to prostě tanec. ČÍST DÁLE