GalerieVideotéky

Bonusy Petra Čamka

První je věnovaný Johnu Cageovi a jeho skladbě Living Room Music, Cage celý proces situací přesně zapsal do partitury, nicměně celek působí jako sešlost performerů, pochopitelně o improvizaci není nouze. Myslím, že tato skladba přesně vystihuje různé “hravé” kompozice pro zobcové flétny. Cage ji ovšem napsal v roce 1940.

Druhý příspěvek je věnovaný třem dámám volné improvizace, které mám opravdu rád. Každá z nich je velkou osobností v daném oboru. Fascinuje mě jejich bezprostřední komunikace, naladění, změny nálad….parááááda. Je úplně jedno na jaké nástroje hrají. Tyto dámy improvizují uvnitř.

Třetí video je mojí silnou vzpomínkou. V devadesátých létech jsem zažil na živo koncert Bang On A Can a byla to opravdu rána. Jejich CD Industry je jakýmsi profilem skladatelů newyorského dowtown v čele se skladateli D. Langem a M. Gordonem. Jeho skladba Industry mě fascinuje i po létech. Forma vyrůstá z jednoduchého tématu a vše graduje, zahušťuje a je jedno jestli pomocí elektroniky. Myslím, že tento proces je blízký dění v přírodě, proměna něčeho v něco jiného.

Čtvrtý příspěvek je na tom podobně. Na prvním kurzu v Prachaticích Honza Kvapil pouštěl Pierra Hamona a jeho CD Lucente Stella. CD jsem po návratu domů ihned zakoupil a neustále poslouchal. Bylo to asi mé skutečně první CD zobcové flétny. Dramaturgicky je CD úžasným propojením hudby středověké s japonskou současnou hudbou. Díky tomuto CD jsem poprvé slyšel Black Intention a Fragmente s naprosto úžasným zvukem .