„Uchvátilo mě, co všechno se dá na zobcovou flétnu zahrát“ – rozhovor s Renatou Smetkovou, hostem měsíce ledna.

Posted Posted in Novinky

Renata Smetková vystudovala zobcovou flétnu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě ve třídě Jana Kvapila a magisterský program Institutu pro starou hudbu na Anton Bruckner Privatuniversität v rakouském Linzi ve třídě Carin van Heerden. Koncertuje v České republice i zahraničí, spolupracuje s nejrůznějšími hudebníky a hudebními tělesy, vystupovala jako sólistka s Janáčkovou filharmonií Ostrava, hrála s Moravskou filharmonií Olomouc ad. Absolvovala několik školení týkajících se hudebního vzdělávání nevidomých. Specifiky ve výuce hry na zobcovou flétnu u zrakově postižených se zabývala ve své absolventské práci na konzervatoři i v praxi. Věnuje se folklorní činnosti a je lektorkou hudebních kurzů a seminářů (např. Bystřická letní flétna, KM Winds Kroměříž, Dechové soboty – vzdělávací program MŠMT na brněnské konzervatoři aj.).

Jak jste se vlastně dostala k hudbě a zobcové flétně?

Do kroužku zobcové flétny mě přihlásili rodiče, když jsem byla ještě ve školce. Kroužek byl do určité míry inspirován konceptem „Veselé pískání, zdravé dýchání“ Václava Žilky. Společně s nástupem na základní školu jsem začala hrát na flétnu v ZUŠ Zlín-Jižní Svahy. Kromě svých hodin u Oldřicha Rypara jsem hrála také ve flétnovém triu, později kvartetu a školním orchestru a mimo hudebku také v cimbálovce. Pan učitel v sobě nezapřel ostravského ducha, byl přísný, razovitý a cílevědomý, hodiny se neobešly bez zapnutého metronomu. Zároveň také zpestřoval hodiny nejrůznějšími historkami, např. o výběru klarinetových plátků či hudebním životě svém a svých synů. Začal mne brzy posílat na soutěže zobcových fléten (soutěže MŠMT, Pískání pro zdraví, Prague Junior Note, ad.), kde jsem se pod jeho heslem „Ryparovi žáci nejsou žádní babráci“ umísťovala na předních pozicích, což mě dále motivovalo. ČÍST DÁLE

Flétničkovi a andělská harfička.

Posted Posted in Novinky

Odpoledne na Štědrý den strojili vždy všichni Flétničkovi vánoční stromek. To bylo něco, co si nenechal nikdy nikdo z nich ujít. Altinka i Basík si totiž do společného soužití přinesli ze svých rodin mimo jiné i krásné tradiční ozdoby a Betlém, které další roky rozšiřovali o další a další pěkné kousky. Takže, když krabici s tím pokladem na Vánoce společně vybalili, seděli nad jednotlivými dřevěnými, slaměnými, ale i stříbrnými a zlatistými ozdobami, opatrně je brali do rukou a obdivovali je. Pak se pustili společně do věšení ozdob na stromek a nakonec na větve připevnili řetězy, svíčky a prskavky. ČÍST DÁLE

ZHRUBA V JEDENÁCTI LETECH JSEM SLYŠEL DESKU, KTEROU NAHRÁL FRANS BRÜGGEN, A DOSLOVA SE MI PODLOMILA KOLENA – rozhovor s Peterem Holtslagem, hostem měsíce prosince.

Posted Posted in Novinky

Peter Holtslag je významný hráč na zobcovou flétnu a flauto traverso, hrající „ranou“ i současnou hudbu. Vystupoval s významnými hudebníky jako např. Gustav Leonhardt, William Christie, Roy Goodman a soubory jako The English Concert, The Orchestra of the 18. Century, Akademie für Alte Musik Berlin, La Fontegara Amsterdam a Trio Noname. Nahrával pro rozhlasové stanice po celém světě, vystupoval na významných hudebních festivalech v mnoha evropských zemích. Jeho četné CD nahrávky většiny významných značek získaly mezinárodní uznání. V letech 1984 – 1988 učil na Guildhall School of Music and Drama v Londýně a v roce 1988 byl jmenován profesorem na Královské hudební akademii v Londýně a Hochschule für Musik und Theater Hamburg. Byl hostujícím lektorem na City University London, na akademiích v Amsterdamu, Praze, Petrohradu, Helsinkách, Berlíně, Budapešti a Krakově a pořádal řadu mezinárodních mistrovských kurzů po celém světě (Hongkong, Lisabon, Wellington atd.). Vyučuje na mezinárodních letních kurzech staré hudby a je jedním ze zakládajících členů Academia de Musica Antiga de Lisboa – instituce pořádající mezinárodní kurzy staré hudby v Portugalsku. Po 25 letech výuky na londýnské Akademii v roce 2013 přešel na pozici hostujícího profesora. Za zásluhy o hudbu byl ve stejném roce jmenován čestným členem Královské akademie. Aktuálně pokračuje ve své pedagogické činnosti jako profesor v Hamburku.
(Citace z webu P.H.)


Jak ses vlastně dostal k hudbě a zobcové flétně?
My všichni měli matku… tak i já byl v 8 letech poslán do hudební školy. Mimochodem, moji oba bratři taktéž. A jelikož zobcová flétna byla ten nejlevnější a „nejjednodušší“ nástroj, bylo rozhodnuto. Ale já si ji nevybral (to se nicméně zanedlouho velmi rychle změnilo…). ČÍST DÁLE