V. ŽILKA, F. MALOTÍN A J. STIVÍN BYLI MÍ ZÁSADNÍ UČITELÉ – rozhovor s Hanou Šťastnou, hostem měsíce června.

Posted Posted in Novinky

Hana Šťastná, je hráčka na zobcovou flétnu, učitelka ZUŠ v Praze, lektorka a autorka -metodik. Jako zobcová flétnistka spolupracovala s Václavem Žilkou, Jiřím Stivínem a soubory Capella Renesex,  Musica Antiqua Praha, Pražští madrigalisté, Vycpálkovci apod.. Nahrávala ve Fysiu a podílela se na nahrávkách kytaristy Michala Hromka. S Václavem Bratrychem založila kvartet zobcových fléten Windways a spoluvytvořila knihu a divadýlko „Flétničkovi – Jak Soprinka našla ztracenou písničku“. Je spoluautorkou publikace “Flautoškolka” (Škola hry na 5-ti dírkovou zobcovou flétnu, vyd. Bärenreiter Praha, 2018). Zajímá se o alternativní pedagogiku (Waldorfský seminář Praha) a jako lektor vzdělávacích seminářů pro učitele MŠ a ZUŠ působí po celé ČR. ČÍST DÁLE

Videotéka H. Purcella II. – světská vokální hudba

Posted Posted in Galerie

V další videotéce H. Purcella zazní vokální světská hudba. Ta se v Zimmermanovu katalogu mistrových skladeb nachází pod kapitolami catches, kantáty (a vítací skladby) a písně. Poslechnout si můžete ukázku rozverného stylu catches (pijáckých písní) „The Nut-brown Lass“, baladového madsongu „Bess of Bedlam“, jednu část „Hail, bright Cecilia!“ z ódy sv. Cecilii a „Hudbu pro pohřeb Královny Marie“.

Hudební forma Catches (pijáckých písní) navazuje na florentskou cacciu a jde o formu kánonu. A žádný z anglických hudebních skladatelů nepovažoval za nedůstojné, aby v této formě něco přinesl. Nemálo Purcellových catches se zabývá přednostmi a nectnostmi žen a zbytek slaví události nebo osobnosti veřejného života. Vybraná catches se jmenuje „The Nut-brown Lass – Deller Consort“, Z 240, (1685) ČÍST DÁLE

VE WESTMINSTERU JSEM SE NARODIL I ZEMŘEL A NIKDY HO, AŽ NA CESTY DO LONDÝNA, NEOPUSTIL – rozhovor s Henry Purcellem (Orfeem Britannikem), hostem měsíce května.

Posted Posted in Novinky

Henry Purcell (1659 – 21. listopadu 1695) byl nejvýznamnější anglický hudební skladatel období baroka. Historicky je považován za jednoho z největších skladatelů Albionu. Purcell zahrnoval do své hudby soudobé italské a francouzské stylistické prvky a pomohl tak ke vzniku zvláštního, arteficielního britského stylu hudby (občas pro svoji umělost kritizovaného), jehož rysy lze nalézt i mnohem později v tvorbě moderních anglických skladatelů, především u jejich nejvýraznějšího neoklasicistního reprezentanta Benjamina Brittena. (Citace Wikipedia) ČÍST DÁLE

ONI JSOU NEJLEPŠÍ VĚCI, CO JEN TAK NAPADNOU – rozhovor s Jaroslavem Krčkem, hostem měsíce dubna.

Posted Posted in Novinky

Jaroslav Krček, hudební skladatel a dirigent. Nelze ho jen tak jednoduše zařadit do některé z připravených přihrádek podle jeho stylové orientace, opatřit ho nálepkou „tradicionalista“ či „experimentátor“, nebo jej klasifikovat jako autora dramatického, či symfonika, nebo skladatele převážně vokálního. Jaroslav Krček se dotýká všech těchto oblastí, o nichž jsme se zmínili, a přidává k nim ještě další a další. Je dnes osobností zcela vyhraněnou, u níž se stýkají a prolínají sféry u jiných autorů těžko slučitelné. (Citace z webu J. Krčka) ČÍST DÁLE