Claudio Monteverdi (1567-1643). Vespro della Beata Vergine (1610) .
Jedna ze skladeb, které se mi nikdy neoposlouchali, a které mě při poslechu naprosto odzbrojí s pocitem, že jsme v božích rukou my i naše slova – řečeno biblicky, jsou Mariánské nešpory od Claudia Monteverdiho. Je to dílo, které obsahuje to, co bylo rozhodující pro hudební vývoj následujících staletí. Baroko bylo revolucí emocí a slova, ale na rozdíl od jiných slohů se nezřeklo předchozího umění a řemesla. Starý kontrapunktický a polyfonický styl přežíval nadále, ale snoubil se s novějšími prostředky v krásné celky. Jak výstižný je Aristotelův princip jednota v rozmanitosti pro toto období. Přesto si myslím, že Monteverdiho Mariánské nešpory zahrnují něco, co již v dalších skladbách nenajdeme. Podobně jako nádherná mozaiková výzdoba chrámu sv. Marka v Benátkách neměla v následující době takřka žádného pokračování. Navíc v tomto obřím chrámu tuto skladbu zpívala a hrála opravdu malá „parta“, ve které někteří z nich dokonce střídali hudební nástroj se zpěvem. Tomu se z internetových nahrávek přibližuje právě tato. Žádný sbor, orchestr. Vše je obsazeno sólově a ansámblově.
Confitemini Domino, psaume en faux-bourdon: I. Confitemini Domino – Le Poème Harmonique Až si tohle poslechnete, tak si budete říkat „to snad není ani možný“. S Floreu se již několik let věnujeme improvizačnímu stylu na renesanční a raně barokní skladby, bohužel jsme toho zatím málo zaznamenali na CD. Ale toto je bezesporu nejlepší ukázka improvizačních „technik“ raného baroka v podání našich kamarádů z Francie, se kterými jsme mnoho let spolupracovali – nepřipravené disonance, prodlevy přecházející v klastrové souzvuky, „východem šmrnclá „ ornamentika. Zde je to trochu zkrácené, ale i tak to stojí za to.
Rebel -〈Les Elemens〉1737 / 1. Le Cahos (Reinhard Goebel / Musica Antiqua Köln)
Ferruccio Busoni : Orchestral Suite No. 2 ‚Geharnischte Suite‘ Op. 34a (1894-95 rev. 1903) Na tuto skladbu jsem byl asi před deseti lety upozorněn svým studentem, který přišel s tím, že to co uslyším by se dalo srovnávat s takovými velikány jako je A.Dvořák, Ravel…Měj jsem dojem, že přehání. Po poslechu jsem mu musel dát za pravdu. Navíc pro nás tento neznámý pozdně romantický skladatel byl fanatickým fandou hudby J.S.Bacha.